středa 10. března 2010

Sakurový sen

Přes poetický název začnu peněkud hrubě: Nějakej rejpal, kterej se ani neuráčil podepsat, napsal inkognito do TalkyTalk, že nám tu chcíp pes, což je samozřejmě pravda, ale natolik očividná, že jí nepotřebujeme sdělovat od anonyma :P Tak to bychom měli jedno anonymní udání a teď k věci.



Nějakým záhadným (níže popsaným) způsobem se mi podařilo na Expres rádiu vyhrát poukázku na 500,- Kč do japonské restaurace Sakura, kterou jsem zmiňovala v minulém článku. Soutěžní otázka zněla: "Lze si nechat dovést jídlo z restaurace Sakura až domů?". A moje vítězná odpověď: "Jasně, že rozváží, taky to balí dom, kde si můžete ty chudinky chobotničky vskřísit v akváriu." Moderátorovi se odpověď moc líbila a mě se zase líbila poukázka.
Poukázku jsem vyzvedla i použila na poslední chvíli- platila do 31.1.2010 a v tento den byla i použita. Samozřejmě jsem se o ní podělila s Ishii, protože nikdo jiný z mého okolí zrovna nejásá nad japonským jídlem, to zaprvé, zadruhé jsem od ní dostala volňásek na předpremiéru New Moon a zatřetí si to stejně zasloužila nejvíc ^______^
Sakury jsou už tři, dvě v Praze a jedna na Kladně, zašly jsme do první z nich, která se nachází poblíž Vítězného náměstí.
Krom toho, že jsem zase Ishii pobavila svou mírnou nejistotou o poloze, jsme to našly bez problémů.
Málokterá restaurace má stolky i ve výloze, ale bývalý kulturní dům Prahy 6 to umožňuje, tak proč by tam nebyly, že- první zajímavá věc. Další je až luxusní orientální prostředí, zajímavé dekorace a způsob obsluhy na vysoké úrovni, jež spočívá v usazení servírkou ke stolu a místo placení přímo servírce se vkládá hotovost do malých desek s účtem. Shodly jsme se, že je štěstí, že sledujeme hodně filmy, protože jinak bychom vůbec netušily, co s tím XD.
Jídlo bylo samozřejmě vynikající, bylo ho hodně a až budu mít zase volných 500,- Kč a více, tak tam určitě znovu zajdu. Jako předkrm jsme si daly jeden ze setů sushi, čímž jsme také zjistily na co jsou mističky dopředu připravené na stole (na sojovku). Hlavní jídlo jsem ke své hanbě musela jíst prachobyčejným evropským příborem, jelikož to byl kuřecí steak s omáčkou, jejíž jméno si samozřejmě nepamatuju, a to prostě s hůlkama nenaporcujeteje ikdyby jste se rozkrájeli. Ishii to měla jednoduché, protože měla kuřecí kousky v sezamovém těstíčku. Obě jsme jako přílohu zvolily rýži... nějak si k těm jídlům neumím představit americké brambory, ač byly v menu.
Nevím jestli je to tak i v Japonsku (nejspíš ano), každopádně v Sakuře minimum ostatního koření nahrazuje astronomické množství soli, ale musím přiznat, že i tak to bylo mňamikózní (jakože moc dobré) a myslím, že výraz "přežrané k prasknutí" sedí ke stavu v jakém jsme se po jídle nacházely.
Sakuru tedy vřele doporučuji, pokud si chcete na japonském jídle pochutnat, ovšem pozor, protože ve dvou jsme platily za předkrm, hlavní chod a pití 543,- Kč.

Tak zase za rok naschle :P

Odkazy:
http://www.sushisakura.cz/

Žádné komentáře:

Okomentovat