středa 10. března 2010

Rejpalům zmar

Tak krom článku jsem přidala i nějaké ty aplikace, kterých je teď k dispozici několik tisíc. Umístila jsem je i na svůj osobní blog.

Dva články za den? Te života najednou co? :P

Sakurový sen

Přes poetický název začnu peněkud hrubě: Nějakej rejpal, kterej se ani neuráčil podepsat, napsal inkognito do TalkyTalk, že nám tu chcíp pes, což je samozřejmě pravda, ale natolik očividná, že jí nepotřebujeme sdělovat od anonyma :P Tak to bychom měli jedno anonymní udání a teď k věci.



Nějakým záhadným (níže popsaným) způsobem se mi podařilo na Expres rádiu vyhrát poukázku na 500,- Kč do japonské restaurace Sakura, kterou jsem zmiňovala v minulém článku. Soutěžní otázka zněla: "Lze si nechat dovést jídlo z restaurace Sakura až domů?". A moje vítězná odpověď: "Jasně, že rozváží, taky to balí dom, kde si můžete ty chudinky chobotničky vskřísit v akváriu." Moderátorovi se odpověď moc líbila a mě se zase líbila poukázka.
Poukázku jsem vyzvedla i použila na poslední chvíli- platila do 31.1.2010 a v tento den byla i použita. Samozřejmě jsem se o ní podělila s Ishii, protože nikdo jiný z mého okolí zrovna nejásá nad japonským jídlem, to zaprvé, zadruhé jsem od ní dostala volňásek na předpremiéru New Moon a zatřetí si to stejně zasloužila nejvíc ^______^
Sakury jsou už tři, dvě v Praze a jedna na Kladně, zašly jsme do první z nich, která se nachází poblíž Vítězného náměstí.
Krom toho, že jsem zase Ishii pobavila svou mírnou nejistotou o poloze, jsme to našly bez problémů.
Málokterá restaurace má stolky i ve výloze, ale bývalý kulturní dům Prahy 6 to umožňuje, tak proč by tam nebyly, že- první zajímavá věc. Další je až luxusní orientální prostředí, zajímavé dekorace a způsob obsluhy na vysoké úrovni, jež spočívá v usazení servírkou ke stolu a místo placení přímo servírce se vkládá hotovost do malých desek s účtem. Shodly jsme se, že je štěstí, že sledujeme hodně filmy, protože jinak bychom vůbec netušily, co s tím XD.
Jídlo bylo samozřejmě vynikající, bylo ho hodně a až budu mít zase volných 500,- Kč a více, tak tam určitě znovu zajdu. Jako předkrm jsme si daly jeden ze setů sushi, čímž jsme také zjistily na co jsou mističky dopředu připravené na stole (na sojovku). Hlavní jídlo jsem ke své hanbě musela jíst prachobyčejným evropským příborem, jelikož to byl kuřecí steak s omáčkou, jejíž jméno si samozřejmě nepamatuju, a to prostě s hůlkama nenaporcujeteje ikdyby jste se rozkrájeli. Ishii to měla jednoduché, protože měla kuřecí kousky v sezamovém těstíčku. Obě jsme jako přílohu zvolily rýži... nějak si k těm jídlům neumím představit americké brambory, ač byly v menu.
Nevím jestli je to tak i v Japonsku (nejspíš ano), každopádně v Sakuře minimum ostatního koření nahrazuje astronomické množství soli, ale musím přiznat, že i tak to bylo mňamikózní (jakože moc dobré) a myslím, že výraz "přežrané k prasknutí" sedí ke stavu v jakém jsme se po jídle nacházely.
Sakuru tedy vřele doporučuji, pokud si chcete na japonském jídle pochutnat, ovšem pozor, protože ve dvou jsme platily za předkrm, hlavní chod a pití 543,- Kč.

Tak zase za rok naschle :P

Odkazy:
http://www.sushisakura.cz/

čtvrtek 15. ledna 2009

Japonské pochoutky- slané i sladké

Donesly se mi nějaké stížnosti ohledně větší prodlevy na blogu, tak to teda jdu napravit.
Mezi Vánoci a Silvestrem jsme se s Ishii srazily na Dejvický abysme konečně navštívily Japa Shop, který se poblíž Vítězného náměstí nachází. Doporučen nám byl na přednášce Akiconu '08 o japonské kuchyni, přednášel profesionální kuchař a jste-li od rána bez sousta v ústech, pak je poslech o jídle mučením. Nevim, jestli to byla klika nebo tak trochu za trest ale na Akiconu i vařili, zkusily jsme na hlad dušenou rýži s tofu as kuřecím masem... na to jsme neměla dost velký hlad ani jedna.
Ale zpět k Japa Shopu, samozřejmě na konec článku dám odkaz, ovšem až si na mapy.cz najdete polohu, koukněte se pořádně na cestu, případně si jí vytiskněte- obvzlášť půjdete-li za tmy. Kdyby vás náhodou přepadl hlad při nakupování polotovarů a nezrujnujete se u pokladny, pak blízká japonská restaurace Sakura by vás mohla zvládnout "lasthitnout", nebo prostě půjdete do KFC, jako každý normální smrtelník (chudý student).


Co jsme tedy nakoupily?

Položka první- Bonchiage
Chutnalo mi to asi nejvíc, jsou to takové křupavé rýžové placičky (něco jako chipsy) s příchutí ... no asi soja to byla, ale bohužel to se na obalech nedočtete, jen originální název v latince a složení.



Položka druhá a čtvrtá- Tatsuta age ko, Kara ageko Chuk (a Gek)
Dva druhy speciální směsi mouky a koření, ve které se dá obalit na co si vzpomenete. My to testli na Silvestra s kuřecím masem a mňamka. Nečekejte, že na zadní straně naleznete byť jen náznak překladu návodu k přípravě, ale kdo má oči, tak vidí obrázky (omatlat co nejvíc a hodit do friťáku). Příchutě jsme měli: makrela, pórek s česnekem.



Tři druhy Pocky
Kdo by něvědvěl, tak jsou to křupavé tyčinky s polevou nejrůznějších příchutí- k vidění například v anime Gravitation. U mě jasně zvýtězily jahodové. Ani s mléčnou čokoládou a drcenými mandlemi nebyly špatné, ale na hořkou čokoládu nejsem, tak těch většina zůstala Ishii, která si naopak hořkou čokoládku vychutná.









Poslední položka- Choco Ball Cara
Čokoládové kuličky s karamelem uvnitř umíme prostě líp.



Když jsme tak porůznu ochutnávaly a podrobněji studovaly, co jsme to vlastně koupily, všimla si Ishii, že do KFC vešel právě kuchař, který na Akiconu přednášel.
R:"Teda tos mě zklamal chlapče- jíst KFC, ale moh' bys nám poradit, co přesně s těma těstíčkama."
Bohužel si bral jídlo s sebou a zmiznul dřív, než jsem se stačila rozmyslet, jestli se fakt půjdu zeptat.
Znáte takové to: "Už bysme měly vyrazit dom"? No, tak jsme si to říkaly přibližně od sedmé do jedenácté hodiny večerní.
Ne, nemuseli nás vyrazit, povedlo se nám debatu rozpustit- právě po té jedenácté.




Nakonec odkazy:

Japa Shop: http://www.japafoods.cz/

Restaurace Sakura: http://www.sushisakura.cz/

úterý 9. prosince 2008

Twilight- máme rády upíry, upíry... a mají lesklý chrup... a žádné vrásky


Tak jsme byly společně s Ishinkou na Twilight (česky Stmívání) . Dokonce jsme se dostaly na předpremiéru a já už byla v kině i podruhé (pro jistotu). Chci vám proto podat naprosto objektivní podrobnou zprávu:

Příběh: hooodně romantiky, sexi upíři, hladoví upíři, nadržení upíři, stejně tak smrtelníci, trochu leknutí

Robert Pattinson (Edward Cullen): *slint*, ale bacha v civilu je celkem ošklivej XD

Překlad: film se mi líbil, pač to nebylo pitomé jako normální romantika a jako bonus jsem zjistila, proč musel Cedrik Diggory v Harrym Potterovi umřít.


VAROVÁNÍ: Ušetřete své mužské protějšky nebo kamarády tohohle filmu... hovořím z vlastní zkušenosti, pač mi málem skončila ta kino-židle ve chřtánu za tokovéhle pokusy na lidech.


Made by Rawal

čtvrtek 13. listopadu 2008

A Meč se točí točí točí

Vázat se citově na knihy není úplně to NEJ- zjišťuju. Ono totiž když vám jí sprzněj natočením... znáte to ne? Do filmu se nám to nevešlo, nešlo to udělat tak a tak.... bla bla bla.
Myslela jsem si, že se mě to vyhne, protože žádnej blázen nenatočí ságu o jednadvaceti (a to zdaleka není poslední kniha) dílech.
Hrubý omyl.
Sam Raimi (jj režisér Spider-mana) zřejmě skutečně zešílel- sem si myslela- protože na 20. díle ságy bylo vzadu krom upozornění, jak je kniha bezva, úžasná, nepřekonatelná, fascinující, čtivá, Tolkien-hadr atd. atd. i poznámka o tom, že se bude natáčet.
Filmu jsem se bála, pak jsem zjistila, že je to seriál a pak, že tvůrci i přes (psáno naprosto objektivně) vynikající předlohu a spoustu času, kterou jim seriál narozdíl od filmu poskytuje, chtějí vyprávět příběh vlastním způsobem. Po počátečním pomatení smyslů a zjišťování, kdo všechno a kde se toho účastní jsem zjistila následující:

1. Nový Zéland je kolébkou krajin pro fantasy filmy, rejža tam má i bráchu (Ted Raimi- Joxer z Xeny), čili banda (štáb?) z Xeny, Hercula a Pána Prstenů (Craig Parker- Haldir) opráší staré kostýmy a může si přivydělat (někde jsem četla, že si Luci Lawless stěžovala, že za Xenu dostávala o dost méně, než Kevin Sorbo za Hercula, takže si to v tomhle serálu hojí jako uvaděčka http://www.legendoftheseeker.com/news_article_101508.html )

2. Zedd je sympaťák jako v knize, ale děj je naprosto naruby a vzhůru nohama, takže poněkud hyzdí tvář původního příběhu šklebem kýčovitým.

3. Stejně se budu koukat dál, protože chci vidět Nathana a možná si i vytisknu tvář matky představené sester Světla Anny, abych měla do čeho házet šipky- nějak mě štve ... hihi



Nakonec odkazy:

České stránky (tam povinně, pač tam publikuje i Ishii): http://www.legendoftheseeker.cz/
Kdo umí, tak anglické stránky: http://www.legendoftheseeker.com/

A ještě víc nakonec poznámky:

PS1: Nebýt Ishii, tak jsem netušila, že už chystají tenhle výtvor vypustit, takže jí patří můj věčný dík..... zase :D
PS2: Já samozřejmě vím, že se meč píše s malým písmenem na začátku, ale tohle je ten určitý, tak jsem ho povíšila :P


Made by Rawal

čtvrtek 6. listopadu 2008

Úpravy

Na hlavičce se pracuje, snad v nejbližší době bude. Ta co je tam nyní je jen provizorní :oD .

Kterak hloupý Honza se japonštinu učit začal

Jak nadpis říká, začala jsem chodit na kurz japonštiny, podotýkám dálkový kurz. To znamená, že během tří hodin nám náš lektor odvykládal celou hiraganu, prodlužování, spřežky. Další část kurzu mám v prosinci, kde se vrhneme na katakanu.
Moje předešlé chvástací řeči, že to zvládnu levou zadní byly ty tam. Zjistila jsem totiž po týdnu čumění do těch záhadných hiraganových obrazců, "uaaaa ja si je prostě nejsem schopná zapamatovat", vůbec mi to do mé Honzovské hlavinky neleze. Jistě základní řadu jako aiueo to už celkem zvládám možná i řadu ka. Ale co ostatní? A to si neumím představit tu hrůzu až začneme s katakanou. Dnešní sen jsem dokonce celý věnovala japonštině :-D.
Další informace: Objevila jsem super články na manga.sk od jedné slečny, která studovala v Japonsku, jmenují se Hitsujin zápisník z Yokohamy . Vřele doporučuji všem kteří se chtějí něco dozvědět. Seděla jsem u toho pár hodin a četla a četla.

A nakonec něco z jednoho nejmenovaného českého filmu. Schválně jestli přijdete na to z jakého.

Doko e demo otomo šimašó. / Ať půjdeme kamkoli, vždycky společně.

Ishii